Zpět na články

Všichni proti Bibimu. Novým vůdcem Izraele se může stát kdokoli

Nekorunovaný král izraelské politiky Benjamin Netanjahu ztrácí před nadcházejícími volbami kontrolu nad Izraelem. Za pět let vlády si dokázal vytvořit takové množství nepřátel, že se mu jen těžko hledají koaliční partneři. A navíc se ho může zbavit jeho vlastní strana. 

Benjamin Netanjahu Benjamin Netanjahu, zdroj: Profimedia.cz

Když ministerský předseda Izraele Benjamin Netanjahu před několika týdny rozhodl o vyloučení středových ministrů ze své vlády a fakticky tak inicioval předčasné volby, jistě počítal s hladším průběhem událostí. Jeho představa byla zhruba následující - zbaví se nepohodlných koaličních partnerů ze středu a levice, neboli jeho slovy "vnitřní opozice, a místo toho sestaví koalici se zástupci pravicových a náboženských stran.

Mělo to být další vítězství v řadě, další triumf krále Bibiho, jak ho dřív nazývala média, nad slabou a stále roztříštěnější konkurencí. Jenže během prosince se hodně změnilo. Parlamentní volby naplánované na 17. března zatím vypadají tak nepřehledně, jako nikdy předtím. A rýsuje se scénář, který izraelská média nazývají "Všichni proti Bibimu".

Prvním a zatím nejvážnějším úderem proti současnému premiérovi bylo sjednocení dvou konkurentů, levicové Strany práce a středové Ha-Tnu'a (Hnutí). Předseda labouristů Jicchak Herzog a Cipi Livniová z Ha-Tnu'a šokovali média a veřejnost nečekanou dvouhlavou aliancí a dohodou, že v případě vítězství se každý z nich stane premiérem na dva roky, což by byla mimochodem unikátní situace nejen v Izraeli.

Divoké vody izraelské politiky

 

V průzkumech se společná kandidátka Herzoga a Livniové okamžitě vyšplhala na první místo. V porovnání s anketami před jejich spojenectvím, kdy Netanjahu neměl na špici průzkumů konkurenta, to byl výrazný posun. 

Bibi má ale také další problémy. Celá řada menších stran už totiž dala najevo, že se s ním nehodlá spojit. Dosluhující premiér si v několika vládách stihl znepřátelit kolegy z obou pólů politického spektra. O koaliční vládnutí s ním nestojí rovněž vyhozený ministr financí Ja'ir Lapid ze středové Ješ atid, ale ani kontroverzní ministr zahraničí Avigdor Lieberman, který jinak proslul jako pravicový jestřáb a do povědomí Izraelců se zapsal například nápadem dávat finanční pobídky izraelským Arabům, kteří se usadí na palestinských územích.

Oba politici mají velmi napjaté osobní vztahy a vzájemné výpady nejsou ničím novým. Lieberman v nedávném rozhovoru projevil jisté sympatie k alianci Livniová-Herzog a nevyloučil spolupráci. Představitelé Likudu vzápětí vyzvali voliče, aby pro Liebermanovu stranu nehlasovali, protože tak hodí hlas levici. A osobní nepřátelství cítí také bývalý Bibiho blízký spojenec a exministr Moše Kachlon, zakladatel další ze série nových stran, tentokrát pravicově nacionalistické přímo konkurující Likudu.

Plné zuby Bibiho

Dalo by se říct, že všichni mají krále Bibiho po pěti letech dost včetně voličů, z nichž ho nechce za předsedu vlády přes šedesát procent. A spojenci z ultraortodoxních nebo nábožensky orientovaných stran se rozpadají nebo rostou až příliš vysoko.

Premiérovi šlape na paty asi nejradikálnější současný izraelský politik, ministr průmyslu, obchodu a práce Naftali Bennet. Předseda donedávna malé strany Židovský domov se svým odmítavým postojem vůči palestinskému státu jako celku a s výrokem chlubícím se, kolik zabil Palestinců, aspiruje na třetí nebo možná druhé místo. A sní o ministerstvu obrany. Média ho označují za mladší, dravější a energičtější verzi Netanjahua.

Zkrátka řečeno, s Bibiho příštími premiérskými ambicemi to nevypadá příliš růžově. Ostatně v jeho vlastním Likudu bude stát před stranickým soudem, který by ho mohl diskvalifikovat ze soutěže o předsedu. Zase si ale může oddechnout, že odpadl vnitrostranický konkurent a další odpůrce palestinské samostatnosti, Moše Feiglin. Ale jestli je v izraelské politice poslední roky něco jisté, pak je to nejistota. Strany vznikají a zanikají, spojují se a rozpadají se nečekaným tempem. Poslední průzkumy dávají šanci zasednout v Knessetu dvanácti stranám.

Při takových počtech se novým králem může stát kdokoli.

Tagy: Izrael izraelská politika

Zdroj: Vlastní

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články