Dnes je pátek 19. dubna 2024., Svátek má Rostislav
Počasí dnes 8°C Slabý déšť

Výjimečná česká lékařka: V Bagdádu zřídila nemocnici, za totality upadla do zapomnění

Výjimečná česká lékařka: V Bagdádu zřídila nemocnici, za totality upadla do zapomnění
Česká lékařka Vlasta Kálalová-Di Lottiová | zdroj: Profimedia

Výjimečná lékařka, nositelka řádu T. G. Masaryka, působící v letech předválečných v iráckém Bagdádu. Rodačka z jihočeských Bernartic, nazývaná "Albertem Schweitzerem v sukních", upadla za komunistického režimu v zapomenutí. Její příběh vzkřísila spisovatelka Ilona Borská svým románem Doktorka z domu Trubačů.

Vlasta Kálalová – Di Lotti (1896 až 1971) se narodila 26. října 1896 do učitelské rodiny. Do vínku dostala nevšední jazykové nadání, které ji předurčuje pro lingvistickou dráhu – v sedmnácti letech již hovoří anglicky, německy, francouzsky, španělsky, italsky, rusky a dokonce zvládá turečtinu. Mladá dívka se však rozhodne jinak. S tvrdohlavostí sobě vlastní volí medicínu, a rovnou specializaci pro ženu více než neobvyklou - chirurgii.

Když vyslechne přednášku průkopníka české bakteriologie Jaroslava Hlavy o exotické parazitologii, v níž profesor zmiňuje potřebu zřízení speciálního pracoviště na Blízkém východě k výzkumu tropických chorob, má Vlasta jasno – pojede do Orientu!

Roku 1922 ukončí svá lékařská studia s vynikajícím prospěchem. Přitom se připravuje na vytouženou cestu, a to skutečně pečlivě. Studuje arabštinu a perštinu, předplácí si turecké lékařské periodikum a navíc absolvuje dlouhé pěší túry v tom největším horku ve snaze připravit se na odlišné podnebí.

Během dalších dvou let získá potřebnou lékařskou praxi a zároveň se snaží získat podporu pro založení nemocnice v Orientu. Na to je třeba nemalých financí. Její žádostí o půjčku se však žádná z oslovených institucí nehodlá zabývat, Vlasta si tedy umíní obětovat své úspory a věno.

Pomůže jí Masaryk

Nakonec jí pomůže sám prezident Masaryk, s jehož dcerou Alicí se Vlasta seznámí díky společným aktivitám v Červeném kříži. Masaryk vyslechne dívčiny plány na zámku v Topoľčiankách, kam Alice v září 1924 přítelkyni pozve.

Když se dozví, že mladá žena chce lékařskou výpravu financovat z vlastních peněz, zaskočí ji: "Ty si schovejte, budete je potřebovat. Vyhledejte v Praze mého právního zástupce. Má příkaz k úhradě výloh vaší cesty.“ Postupně jí zapůjčí téměř 250 tisíc korun. Vlasta mu je splatí během pouhých tří let.

Ještě téhož roku odcestuje do Istanbulu, kde za práci na gynekologické klinice získá doporučení pro další činnost. V iráckém Bagdádu si Vlasta zřídí soukromou praxi v roce 1925. Dveře jí zde paradoxně otevře to, že je ženou – ordinaci totiž ve velkém navštěvují muslimské ženy, které zdravotní ošetření od mužských lékařů nemohou či nechtějí využít.

Už první zákrok získává mladé lékařce proslulost. Pacientem je malý chlapec Mahdí, vážně zraněný koňským kopytem v obličeji. Plastika provedená bez sestry i asistenta, se podaří, a šťastný otec – prodavač pak dělá Vlastě stálou "reklamu" u všech svých zákazníků.

Postupně si získá důvěru i lásku místních obyvatel. Přítelkyni Marii Tauerové píše: "Přátelé mi říkají adduktúra. Objevili, že moje rodinné jméno může být původu arabského, a sice uvádí se rodina Kulálů, pánů Jemenu před a v první době po Muhammedovi, a toto jméno laskavě spojili se jménem mým, takže mne nadobro adoptovali." Nakonec Vlasta léčí i některé členy královské rodiny.

Předsudky, pověry a nedostatek vybavení

Zpočátku zápolí nejen s předsudky a pověrčivostí, ale také s nedostatečným lékařským vybavením. Laboratorní zařízení a operační stůl dorazí v červenci 1925. Vlasta si pronajímá větší budovu, tzv. dům Trubačů ve středu Bagdádu (ano, to podle něj zvolí název pro svou knihu Ilona Borská). Na podzim téhož roku přijíždí i první československá ošetřovatelka. Sanatorium má dvacet lůžek a Vlasta Kálalová stojí v čele této instituce téměř sedm let.

Pěknou historku s českou doktorkou zažije legendární tramp Bob Hurikán, kterého při toulkách světem rozbolí zub právě v Bagdádu. Nic netušíce, zvolí s přítelem ordinaci dr. Kálalové. Vlasta, slyšíc češtinu, nehne brvou a odborně zbaví Boba nesnází. Po anglicky proneseném poděkování pak pouze suše odvětí: "Není zač, chlapci!"

V Iráku se Vlasta Kálalová seznámí i se svým životním partnerem, vnukem italských přistěhovalců Giorgiem Silviem Di Lotti. Svatba se koná roku 1927 a z manželství vzejdou dvě děti – syn Radbor a dcera Drahomila Lydia.  Ani teď se však lékařka nešetří.

Před nesnesitelnými vedry, dosahujícími v létě až 50 stupňů, odjíždí s rodinou do hornatého Kurdistánu, kde hledá entomologické přírůstky pro Národní muzeum. V jejích sběrech, čítajících na půl miliónu kusů, je několik zcela nových druhů.

profimedia-0213407957 Vlasta Kálalová s manželem | zdroj: Profimedia

Nakonec však vyčerpanou Češku postihne obávaná horečka dengue. Vlasta je na několika měsíců upoutaná na lůžko, a roku 1932 se musí vrátit do Československa. Velice nerada opouští svou ordinaci a své lidi, zvláště proto, že za sebe nemá náhradu. Přes opakované prosby a intervence v Československu zájem není.

Holčička, která se vydala sama do světa

Velmi jí těší ocenění prezidenta Masaryka, jehož pravidelně informovala o své práci. "Taková holčička to byla, když si troufla sama do světa. Blahopřeji vám, paní doktorko! Udělala jste tam Československu dobré jméno. A takový kus práce, že by to leckterý mužský nezastal."

Čtyři léta trvá, než obnoví síly. Znovu pracuje v Červeném kříži, vede časopis Zdraví lidu. A sepisuje bohužel nikdy nevydaný vzpomínkový cestopis "Přes Bospor k Tigridu", uložený dnes v Památníku národního písemnictví.

V době okupace se rodina z bezpečnostních důvodů stěhuje do Bernartic, kde si Vlasta otevře ordinaci. Válka je však dostihne i zde. 8. května 1945 dojde v městečku k ozbrojenému střetnutí s ustupující německou jednotkou SS. Mnoho místních obyvatel nepřežije. O život přijde celá rodina Di Lotti – manžel spolu s dětmi a hospodyní. Giorgio-Jiří, dávno mající československé občanství, by zřejmě zůstal naživu, kdyby na vojákovu otázku, zda je Čech, souhlasně nekývl...

Postřelenou Vlastu Kálalovou považovali nacisté za mrtvou, což jí zachránilo život. Uzdravila se, tedy alespoň na těle. Ale jak žít dál?

Statečně se snaží vyrovnat s hroznou realitou. Vezme k sobě několik válečných sirotků, polskou dívku, slovenského mladíka, kterému vystrojí svatbu. Oba se jí nicméně špatně odvděčí, údajný partyzán snad dokonce býval konfidentem gestapa. Nabídne tedy svůj dům jeslím, učí děti cizím jazykům. Znovu cestuje a přednáší v zahraničí, pracuje na chirurgické klinice.

Nový komunistický režim "doktorce z domu Trubačů" příliš nepřeje, zvláště jí nemůže zapomenout ostrý protest proti popravě Milady Horákové a přímluvy za uvězněného odbojáře Rudolfa Krzáka, rodáka z Bernartic. "Za její přílišnou humanitou vzhledem k jejímu vzdělání a znalosti světa by se mohly skrývat i protistátní věci. Jest vlastenkou v buržoazním pojetí a osobní přítelkyní Alice Masarykové," píše si StB.

V šedesátých letech se ještě potěší odjezdem doktora Slípky do Iráku, který buduje v Bagdádu Ústav mikroskopické anatomie. Pokračovatel po třiceti letech...

Vlasta Kálalová umírá 15. února 1971 v písecké nemocnici. Zapomenutý příběh slavné lékařky vzkřísí teprve spisovatelka Ilony Borská. Román Doktorka z domu Trubačů se ve čtenářské  anketě Kniha mého srdce z roku 2009 zařadí mezi sto nejoblíbenějších knih.

Zdroje:
Vlastní