Zpět na články

Vzhůru do přetlačované se stranickou drobotinou

Petr Gazdík už nechce dále pokračovat jako předseda hnutí STAN. Starostové si tak v dubnu vyberou nové vedení. Navzdory úspěchům, které za sebou mají, se nad jejich setrváním ve sněmovně vznáší velký otazník. Jaké jsou jejich silné a slabé stránky a co mohou dělat pro to, aby se v dolní komoře udrželi?

Vít Rakušan Vít Rakušan, zdroj: Petr Horník / Právo / Profimedia

Hnutí Starostové a nezávislí si v dubnu na svém sněmu zvolí nové vedení. Dosavadní předseda Petr Gazdík se rozhodl ve své funkci skončit. Sám to zdůvodnil tím, že hnutí STAN potřebuje nový impuls. V souvislosti s Gazdíkovým nástupcem se zatím nejčastěji hovoří o úspěšném kolínském starostovi, poslanci a 1. místopředsedovi hnutí Vítu Rakušanovi.

Starostové a nezávislí mají za sebou významné úspěchy a nelze jim upřít, že si na české politické scéně vybojovali určité postavení. V minulých sněmovních volbách i bez lidovců, se kterými chtěli původně vytvořit koalici, překročili pětiprocentní hranici a pronikli do dolní komory, čímž dokázali, že jsou plnohodnotným politickým uskupením, které ke své přítomnosti ve vysoké politice nepotřebuje alianci s dalšími subjekty.

V letošních senátních volbách rovněž uspěli a dnes se svými osmnácti senátory a senátorkami mají stejně početný klub jako občanští demokraté. Jde tak o dva nejsilnější kluby v horní komoře. Přesto jsou však další vyhlídky Starostů a nezávislých nejisté, a proto Gazdíkův odchod z čela hnutí a volba celého nového předsednictva dává smysl.

Pokud se chtějí udržet ve sněmovně nebo dokonce dál růst, potřebují nejen novou energii, ale také řadu aktivit a nápadů, aby vedle ostatní sněmovní drobotiny nezapadli, byli víc vidět a slyšet a přitáhli k sobě pozornost. Doposud se jim to nijak zvlášť nedařilo a preference v posledních měsících tomu odpovídají. Podle průzkumů se hnutí STAN pohybuje buď pod pěti procenty, nebo něco málo nad nimi.

Ani moc pravicová, ani moc levicová

Souvisí s tím i programové vymezení Starostů a nezávislých. Jejich hlavním tématem je logicky decentralizace a samospráva. V hodnotovém desateru hnutí STAN tak najdeme stejnojmenný bod, který vyzdvihuje právě roli obcí.

Píše se v něm: "Cílem činnosti hnutí STAN je vytvoření fungujícího státu, vznikajícího zezdola, jenž se opírá o rozvinutou místní a regionální samosprávu. Svoboda člověka plyne i z jeho práva podílet se na spolurozhodování v rámci demokratického způsobu vlády. Svobodná obec je pro nás pilíř státu, v níž se rozvíjí mezilidské vztahy, sounáležitost a ochrana tradic."

Zní to, jako by místní a regionální samospráva byla základem, od kterého se odvíjí vše ostatní, zkrátka alfa a omega. Všechny podstatné hodnoty se vytvářejí na této úrovni a neobejdou se bez ní. Otázka je, kolik voličů to vnímá stejně a nakolik je důraz na obce a samosprávy tím, podle čeho se rozhodují ve volbách do dolní komory.

V těch loňských to hnutí STAN sice vyšlo, ale zásluhu na tom dost možná mělo spíš to, že situace, kdy ze společné koalice s nimi vycouvali lidovci, mohla u některých voličů vzbudit sympatie se starosty a ochotu dostat je do sněmovny i navzdory KDU-ČSL. Svou roli mohl sehrát i pokračující úpadek TOP 09 a stále ještě přetrvávající skepse některých voličů ohledně ODS.

Především však existuje poptávka po seriózní, solidní a umírněné straně, která není ani příliš pravicová, ani levicová, ani přespříliš konzervativní, ovšem ani moc nadšená různými novotami a experimenty. Takovou partají možná svého času bývala zmiňovaná KDU-ČSL, ta ale v poslední době opět působí skoro až vypjatě konzervativně. Nezáleží už na tom, zda je to pouze tím, že její konzervativní naladění je více na očích, protože se často řeší témata, na kterých se může projevit právě tato stránka křesťanských demokratů.

Fenomenálně úspěšný starosta

Hnutí STAN tak může být příslovečnou klidnou silou. Představa starostů stojících pevnýma nohama na zemi a řešících problémy odspoda a v každodenním kontaktu s občany tomu dost napomáhá. Zvlášť pokud jde o politiky, kteří se zároveň snaží své místní a regionální poměry překračovat, mít nad nimi nadhled a nenechají se ani lokální perspektivou strhnout k vyhroceným postojům. A buď jak buď - marketingová značka schopných starostů, kteří jsou blízko lidem, jsou schopnými manažery a umějí zařídit vše potřebné, stále vcelku funguje.

Pokud se předsedou Starostů a nezávislých stane dosavadní 1. místopředseda hnutí Rakušan, tento rys ještě posílí. Ostatně už to, že jeho Změna pro Kolín vyhrála tři volby v řadě, kdy v předposledních to bylo s 63,94 procenty a v posledních s 62,82 procenty, svědčí o fenomenálním úspěchu kolínského starosty, kterým je Rakušan již třetí funkční období. Ani to však nemusí stačit k tomu, aby se hnutí STAN přestalo potácet kolem pětiprocentní hranice a jeho pozice ve sněmovně se upevnila.

Starostové a nezávislí tak mohou svou práci dělat dobře, předkládat návrhy, které ve svém důsledku zlepší život v obcích a městech a přinesou jim větší množství kompetencí a finančních prostředků, ale samo o sobě jim to setrvání ve sněmovních lavicích nezajistí. A to bez ohledu na to, že Rakušan i další z výraznějších politiků hnutí STAN Jan Farský, který odvedl velký kus práce na zákonu o registru smluv a nyní se velmi aktivně zabývá problematikou exekucí, mají oba své nemalé kvality.

Pohltit a přebrat

V době, kdy hraje velkou roli marketing a protestní rétorika, hnutí STAN potřebuje něco víc a nevystačí si jen s tématem regionálního rozvoje a samospráv, se schopnými starosty a sázkou na solidnost a umírněnost. Ta je dnes sice v české politice něčím ojedinělým, takže Starostové a nezávislí v tomto směru nemají moc velkou konkurenci, při troše smůly se ale voliči vyhledávající klidnou sílu rozptýlí mezi ostatní partaje, kterých je věru dost, a další zřejmě přibudou, a hnutí STAN zůstane pod pěti procenty.

Schůdná není ani cesta společných kandidátek s křesťanskými demokraty a topkou. Lidovci o ně zjevně nemají zájem a koalice s TOP 09 a hnutím STAN vytvářet nechtějí.

S topkou je to jiné, ovšem pokud budou starostové dostatečně v kondici a nebude jim chybět sebevědomí, nemusí s TOP 09 v příštích sněmovních volbách dělat koalici, ani zakládat novou volební stranu, ale mohou jí nabídnout stejnou formu spolupráce, jakou ona sama měla původně se starosty. Zkrátka uvolnit TOP 09 určitý počet míst na svých kandidátkách, a topka to v závislosti na tom, v jakém stavu zrovna bude, buď přijme, či nikoli.

Strategie, kterou by Starostové a nezávislí mohli zvolit a která má naději na úspěch, je jednoduchá: přesvědčit a také se tak navenek prezentovat, že právě oni díky výše popsaným vlastnostem a životaschopnosti a energii, které by mělo začít předvádět jejich nové vedení, mají větší šanci na přežití než ostatní drobné strany v dolní komoře.

Ty, případně některé jejich politiky, a hlavně jejich voliče, pak hnutí STAN může pohltit a přebrat. To je nakonec ten nejúčinnější předvolební tahák: na rozdíl od jiných, kteří se zdají být už zpola odepsaní a rezignovaní, vypadat suverénně, odhodlaně a v rámci možností i bojovně.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články