Zpět na články

Země OSN formálně přijaly pakt o migraci, který odmítlo Česko a několik dalších států

Země Organizace spojených národů v pondělí v marockém městě Marrákeši formálně přijaly globální pakt o migraci, podle agentury AP ho schválilo 164 zemí. Na dvoudenní konferenci nedorazily tři desítky členů OSN, včetně České republiky. Právně nezávazný dokument, který v předchozích měsících v některých zemích vyvolal vzrušené debaty i kritiku, má být definitivně potvrzen na Valném shromáždění OSN 19. prosince.

Afghánští migranti v Řecku Afghánští migranti v Řecku, zdroj: Profimedia.cz

Příznivci globálního paktu si od něj slibují spolupráci v řešení problémů migrace či lepší boj proti pašerákům lidí. Podle kritiků ale text představuje migraci jako pozitivní fenomén, čímž podporuje nekontrolovanou migraci. Jeho odpůrcům vadí i to, že stírá rozdíl mezi nelegální a legální migrací. Naopak někteří obhájci lidských práv ho označují za nedostatečný, například pokud jde o přístup migrantů k humanitární pomoci.

"Mohu jen doufat, že i ostatní uznají cenu paktu pro své společnosti a vstoupí do našeho společného podniku," uvedl dnes na úvod konference v Marrákeši generální tajemník OSN António Guterres, podle něhož pakt pomůže zabránit utrpení a chaosu a bude prospěšný pro všechny.

Migrační pakt hájila dnes v Maroku také německá kancléřka Angela Merkelová, která byla v minulosti některými kritizována za příliš vstřícný přístup k migraci kvůli masové uprchlické vlně, jež zasáhla Evropu v roce 2015. "Kritici tohoto paktu využívají strach z ilegální migrace, aby šířili falešné zprávy," uvedla dnes Merkelová. Dodala, že základem paktu je princip multilaterální spolupráce.

O dezinformacích v Marrákeši hovořil i belgický premiér Charles Michel, jehož vládu o víkendu kvůli sporu o migrační pakt OSN opustila největší koaliční strana Nová vlámská aliance (N-VA). Podle Michela využívají globální migrační pakt některé politické strany "k šíření lží a nepravd". "Má země ale bude na správně straně," dodal belgický premiér.

Pakt byl předběžně odsouhlasen už letos v červenci téměř všemi zeměmi OSN, nepřipojily se USA. Později desítka zemí oznámila, že se k paktu nepřipojí; jsou mezi nimi ČR, Slovensko, Maďarsko, Polsko, Lotyšsko, Bulharsko či Rakousko.

Podle agentury DPA dokument nijak nevyzývá k tomu, aby lidé migrovali a opouštěli své vlasti. Nicméně představuje migraci jako "zdroj blahobytu, inovací a udržitelného rozvoje", i když hovoří také o problémech a nebezpečích s migrací spojených. Pakt mimo jiné naléhá na zúčastněné země, aby nezadržovaly migranty v detenčních zařízeních, a pokud tak učiní, tak jen po dobu "co možná nejkratší".

Pakt také vyzývá k zajištění kapacit pro přesídlení deseti procent celkového počtu uprchlíků ve světě ročně. Podle OSN je nyní na světě téměř 258 milionů migrantů, což představuje zhruba 3,4 procenta světové populace. Oproti roku 2000 se počet migrantů zvýšil téměř o polovinu.

Někteří analytici označují význam paktu více za symbolický než praktický. Většina z jeho 23 cílů je podle nich zakotvena už ve stávajících normách mezinárodního práva.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články