Zpět na články

Zezdola do čela státu: Starostové a nezávislí chtějí dobýt kraje i republiku

Hnutí Starostové a nezávislí v čele s nově zvoleným předsedou Petrem Gazdíkem chce uspět v celostátní politice. Mají však co nabídnout i na republikové úrovni? A naznačuje něco účast ministra financí a šéfa hnutí ANO Andreje Babiše na jejich sněmu? 

Znovuzvolený předseda STAN Petr Gazdík Znovuzvolený předseda STAN Petr Gazdík, zdroj: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Andrej Babiš ve své zdravici na sněmu STAN zdůraznil, že mnozí jeho členové řídí města, obce a kraje za pomoci zdravého selského rozumu a lidského přístupu, což je podle předsedy ANO velmi blízké filozofii jeho ANO. A dodal, že je rád, že STAN je rovněž hnutím. 

Snaha Andreje Babiše vylíčit blízkost hnutí ANO a Starostů a nezávislých a zároveň jim dostatečně zalichotit byla očividná. Jak se však zdá, STAN se cítí sebejistě a zatím nemá potřebu se nikomu vlísávat do přízně.

Pro Starosty a nezávislé jsou nyní klíčové především krajské volby a po nich příprava na volby sněmovní a hlavně rozhodování, v jaké podobě v nich budou kandidovat, zda samostatně či společně s jinou stranou. Spolupráce STANu s TOP 09 se přitom už nějaký čas rozvolňuje a na parlamentní úrovni má skončit příští rok.

Sebevědomí ve vztahu k Babišovi dali starostové a nezávislí najevo i usnesením, které v jeho přítomnosti přijali, aby ministr financí spolu s vládou předložil sněmovně návrh na změnu financování samospráv, která by městům a obcím navýšila jejich příjmy.

Není náhoda, že v novém spotu STANu, který na sněmu představili, zazní na závěr heslo: Překvapivě silní.

V čem ale spočívá síla a v čem naopak slabost Starostů a nezávislých? V souvislosti se STANem často zaznívá, že jeho členové mají praktické zkušenosti z komunální politiky, vyrostli zezdola, mají blízko k lidem a tomu, co se jich skutečně bezprostředně dotýká, a dovedou řešit konkrétní každodenní problémy v životě měst a obcí.

Jak řekl nově zvolený první místopředseda hnutí Vít Rakušan, Starostové a nezávislí mají sebevědomí a zkušenosti, jsou dlouhodobou nepopulistickou alternativou ke všem velkým stranám, nevznikli jako nějaký umělý projekt a také nevyrostli na stranických sekretariátech. To vše může být pravda, ale stále to ještě neodpovídá na otázku, co vlastně Starosty a nezávislé drží pohromadě.

Z toho, co zaznělo na sněmu, se dá usuzovat, že to, s čím STAN uspěl na komunální úrovni, chce hnutí ve větší míře než doposud přenést i na úroveň krajů - řešit praktické problémy, být transparentní a dobře hospodařit.

Na krajské úrovni to není nemožné, ale co v celostátní politice? Přitom řeč, se kterou Petr Gazdík kandidoval na předsedu, byla v tomto směru více než jednoznačná. Česká společnost podle něj potřebuje hlubokou změnu, podle něj jsme se odcizili kořenům, jejichž základem je rodina a spokojená obec. 

Veřejnost podle něj musí mít jasnou představu o společnosti, v níž chce žít. A je také nutné přiblížit rozhodování občanům, jak upozornil.  Na závěr si položil otázku, zda Starostové a nezávislí mají na to navrhovat reformu české nebo dokonce evropské politiky, zda dovedou řešit bolesti světa. "Možná se nám budou zpočátku smát," řekl a po chvíli dodal: "Musíme to přijímat s pokorou a s vědomím, že uspět můžeme, ale pokusit se o to musíme."

Když se po skončení sněmu zeptal komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček, jaké jsou tedy hlavní pilíře vize, kterou česká společnost - jak Gazdík zmínil - potřebuje, znovuzvolený předseda viditelně tápal. 

Zdůraznil sice, že musí jít o vizi konkrétní, ale sám zůstal u toho, že popsal proces jejího hledání, do kterého se musí zapojit akademici, vědci, think-tanky, různé politické síly atd. a že je třeba vyřešit problém identity, kterou dnes nemá Česká republika, ani Evropa.

Těžko u Starostů a nezávislých navzdory tomu, že tvrdí, že nevznikli jako umělý projekt, nevnímat určité podobné rysy s hnutím ANO. Na celostátní úrovni STANu podobně jako hnutí Andreje Babiše chybí program.

Sem tam se dovednou chytit "celostátních" témat, jako je třeba transparentnost, co se týče registru smluv. Důležitá je pro ně také legislativa týkající se měst a obcí, ale ucelený nebo dokonce hodnotově zakotvený program u nich zatím vidět není.

Nic z toho však nemusí být překážka, aby STAN samostatně kandidoval do Poslanecké sněmovny a také uspěl.

Poptávka po neokoukaných tvářích je stále aktuální, zkušenost z komunální politiky funguje jako záruka kvality a bída ostatních stran, zejména pravice otevírá prostor pro nová uskupení, za které můžeme považovat i samostatně kandidující STAN.

Stejně jako u hnutí ANO však platí, že dlouhodobý úspěch nelze na celostátní úrovni založit na tom, že to "prostě zařídíme" a už je jedno, zda to uděláme, jak jsme zvyklí od nás z firmy nebo z komunálu, protože mít vizi pro řízení obce či města pro řízení státu je jedna věc, není však přenesitelná na celostátní úroveň, která vyžaduje vlastní koncept. 

To vše jsou ale zatím předčasné otázky. Teď jde především o krajské volby, kde si se svou dosavadní ideologickou základnou a zkušenostmi bohatě vystačí a navíc už uzavřeli spolupráci s celou řadou regionálních uskupení. Bez většího úspěchu v krajích přitom STAN do sněmovny kandidovat samostatně nebude. Takový úspěch zatím rozhodně není vyloučen. 

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články