Zpět na články

Žijí v nejvíce znečištěné metropoli na světě. Na jejich bezmoci vydělávají podvodníci

Kyslíkové koktejly, které dodají pocit svěžesti jako procházka v lese, nebo třeba zázračné čaje, které očistí plíce. Když hranice znečištění přesahuje více než stonásobek hranice stanovené Světovou zdravotnickou organizací, jsou lidé ochotni ve snaze ochránit své zdraví před smogem, uvěřit čemukoli. A utratit za to horentní sumy.

Ulánbátar je na tom se znečištěním ještě hůř než Dillí nebo Peking. Ilustrační snímek Ulánbátar je na tom se znečištěním ještě hůř než Dillí nebo Peking. Ilustrační snímek, zdroj: Profimedia.cz

Mongolská metropole Ulánbátar se svými předměstími tvořenými jurtami, jež jsou vytápěny kamny na uhlí, v roce 2016 předstihl podle Dětského fondu OSN (UNICEF) ve znečištění Dillí a Peking. Je nejchladnější a nejvíce znečištěnou metropolí na světě.

Letos 30. ledna bylo znečištění stotřiatřicetkrát vyšší, než je hranice stanovená Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Zánět plic je dnes podle UNICEF druhou hlavní příčinou úmrtí dětí do pěti let.

Zatímco vystrašení rodiče tlačí na vládu, aby jednala, výrobce využívají situace k tomu, aby nabízeli protismogové nápoje, ačkoli WHO varuje, že jsou neúčinné.

V jednom velkém státním obchodě si mohou zákazníci v přepočtu za 40 Kč zakoupit bombičky s kyslíkem v aerosolu s nápisem "Vzduch je život". Každá bombička umožňuje pomocí speciálního brčka změnit ovocný džus v pěnivý kyslíkový koktejl.

Jako tři hodiny v lese

Dalším obchody a lékárny nabízejí zákazníkům, aby si svůj ovocný džus změnili v pěnivý koktejl díky přístroji, který se podobá kávovaru. Jedna sklenka vyjde v přepočtu na 20 Kč.

Reklamy v ulicích slibují, že vypití jednoho kyslíkového koktejlu se rovná tříhodinové procházce v zeleném lese.

Hlavními spotřebiteli tohoto nápoje pocházejícího z Ruska jsou těhotné ženy. Některé tvrdí, že se jen řídí doporučením lékaře.

Čtyřiatřicetiletá Munguntul Batbajar, která má tři děti, v době těhotenství tyto "zázračné" koktejly pila. Nakonec ale vydávala mnohem více za léky.

"Každou zimu jsme jen polykali léky. Až se staly běžným spotřebním zbožím, které jsme pravidelně kupovali," svěřuje se.

Toxiny se mění v hlen

Stejně jako mnoho Mongolů si do domu koupila čističky vzduchu, aby rodinu ochránila. Tři přístroje ji přišly v přepočtu na 5000 Kč. Pokaždé, když v nich mění filtry, je zděšena, co se v nich usadilo.

Úroveň jemných prachových částic (PM 2,5), které jsou velmi nebezpečné, protože pronikají do plic, byla loni v Ulánbátaru v průměru 75 mikrogramů na metr krychlový. To je třikrát více, než doporučuje WHO na dobu 24 hodin. Znečištění ovzduší může vyvolat nebo zhoršit astma, bronchitidu a další chronické choroby dýchacích cest.

Kromě koktejlů se někteří Mongolové uchylují k čajům s údajnými očistnými účinky. Generální ředitel podniku Dr. Bátar Čancaldulam Bátar uvádí, že prodej každou zimu vzroste o 20 až 30 procent.

"Náš čaj umožňuje nejprve eliminovat toxiny v krvi. Pak přeměňuje toxiny v plicích v hlen. A byliny pomáhají posilovat imunitní systém," ujišťuje.

Miliardy na boj proti smogu

Avšak Maria Neirová z WHO soudí, že jediným řešením je snížit znečištění ovzduší a zabránit tomu, aby byli lidé znečištění vystaveni. A pokud jde o kyslíkové koktejly a očistné čaje, zdůrazňuje, že neexistuje žádný vědecký důkaz svědčící o nějaké jejich účinnosti.

Vláda v letech 2008 až 2016 vynaložila na boj proti znečištění v přepočtu asi 2,5 miliardy Kč, z nichž polovina pocházela ze zahraniční pomoci. Část z nich byla použita na to, že byla obyvatelům předměstí přidělena modernější topná tělesa s nízkými emisemi. Loni parlament schválil daňovou výjimku pro podniky vyrábějící čističky vzduchu.

Podle zástupce sdružení Smog a děti Davádalaje Tumendalaje nejsou tyto přístroje řešením. "Takhle jsou jen subvencovány podniky. Čističky ale nevyrábějí kyslík, nejsou to rostliny," říká.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články