Dnes je pátek 26. dubna 2024., Svátek má Oto
Počasí dnes 12°C Polojasno

Američané sterilizovali desetitisíce 'geneticky nevhodných' lidí

Američané sterilizovali desetitisíce 'geneticky nevhodných' lidí
Sterilizaci státy využívaly k tomu, aby se zbavily části společnosti s "nevhodnými geny" (ilustrační snímek) | zdroj: Profimedia

Nacisté dovedli nucenou sterilizaci k "dokonalosti", na stážích ve Spojených státech se ale ve 30. letech učili od mistrů. Zákony o nucené sterilizaci mezi lety 1907 a 1937 zavedla třicítka tamních států. Až do jejich zrušení v 70. let bylo operaci nuceno podstoupit více než 60 tisíc lidí, většina z nich byli přistěhovalci, duševně nemocní a ženy prohlášené za promiskuitní. Zákroky ale byly běžné v kalifornských věznicích ještě před deseti lety. 

S myšlenkou eugeniky, tedy v podstatě šlechtění dokonalého člověka, přišel už Platón. Nejvíc ji nechvalně proslavili nacisté, kteří jen do začátku války donutili ke sterilizaci až 600 tisíc lidí. Během války pak dalších 400 tisíc lidí.

Ve Spojených státech sice nebyla sterilizace tak masivní, její případy ale sahají i do nedaleké minulosti. Většina z více než 60 tisíc operací ale proběhla do konce 60. let. Stačilo k nim málo, protože úřady, lékařští inspektoři i samozvaní sociální reformátoři měli oporu v zákonech.

Základní myšlenka byla prostá – je potřeba ochránit společnost a zamezit šíření "nezdravých genů". I proto měli být práva na děti zbaveni lidí s mentálním postižení, epileptici, násilníci, ale preventivně i třeba ženy, u kterých se předpokládalo, že budou mít větší počet dětí, či lidé s kriminální minulostí.

Oblíbený byl v komisích lékařů také zákrok u příslušníků menšin, a to hlavně u Afroameričanek a u žen z původních indiánských kmenů.

Nejaktivnější byla Kalifornie

Profesorka na Michiganské univerzitě Alexandra Minna Sternová je přední odbornicí na nucenou sterilizaci v Kalifornii. Právě tam je zaznamenaná asi třetina všech případů ve Spojených státech.

Papírové záznamy o pacientech – ve většina případů žen – byly sice skartované, ale v archivech kalifornského státního Oddělení mentálního zdraví se jí podařilo najít 19 mikrofilmů se záznamy z let 1919 až 1952, tedy z let, kdy byli "ochránci amerického genofondu" nejvíce aktivní.

Společně se svým týmem spolupracovníků a studentů se jí podařilo dekódovat záznamy 19 995 pacientů. Do té doby bylo známé jen číslo, o pacientech, jejich národnostech a konkrétních případech se nevědělo nic konkrétního.

Pacientky byly většinou přistěhovalkyně

"Náš soubor dat ukazuje, že lidé sterilizovaní ve státních institucích byli často mladé ženy prohlášené za promiskuitní, děti chudých mexických, italských či japonských přistěhovalců a muži a ženy, kteří nevyhovovali sexuálním normám," uvádí Sternová, jež nové poznatky v prosinci shrnula v knize Eugenic Nation: Faults and Frontiers of Better Breeding in America.

Zatímco u většinové populace (a zejména pak střední třídě, které naopak zneplodnění často nepovolili) se lékaři krotili, u menšin a chudých si servítky nebrali a k nevratné operaci jim stačila i malá záminka.

Podle Sternové je přístup úřadu vidět nejlépe na letech 1935 až 1944, kdy byl program na svém vrcholu. "U pacientů se španělským příjmením byla 3,5krát větší pravděpodobnost, že budou sterilizováni, než u pacientů z většinové populace," podotýká.

Podle ní bohužel nebyly vzácné ani případy, kdy se k zákroku u svých dětí dali souhlas přímo jejich rodiče nebo opatrovníci.

"Stát ušetří..."

I když Kalifornie jako jeden z posledních amerických států postavil eugenickou sterilizaci mimo zákon, nedobrovolné či nevědomé zákroky byly v kalifornských věznicích běžné i v 21. století.

To už však nešlo ani tak o prevenci dědictví duševních chorob jako o jistý způsob kontroly "rizikové populace" – opět šlo ve většině případů o Afroameričanky a ženy latinskoamerického původu.

Mezi lety 2006 až 2010 bylo zaznamenáno 146 případů, kdy byl zákrok prováděný ve dvou ženských věznicích, jak odhalili reportéři amerického Centra pro investigativní žurnalistiku.

Lékaři v nich zneužívali možnosti informovaného souhlasu pacientek. K podpisu lékaři ženy dotlačili většinou těsně před porodem nebo přímo na sále - tedy ve chvíli zhoršeného vnímání.

Vězeňský gynekolog James Heinrich zákroky hájí jako službu chudým pacientkám, které navíc po několika císařských řezech riskovaly zdravotní komplikace v případě dalšího těhotenství. Důkazy a výpovědi svědků i postižených žen ale ukazují, že k podvázání vaječníků byly nuceny i prvorodičky.

Když Heinricha reportéři zkonfrontovali s tím, že stát Kalifornia v letech 1997 až 2010 zaplatil za zákroky na vězenkyních lékařům téměř 150 tisíc dolarů (3,7 milionu korun), jen prostě oznámil, že to pro stát bylo výhodné. "Není to tak obrovská částka v porovnání s tím, co stát ušetří za péči o tyto nechtěné děti - měly by jich ještě víc," prohlásil suše.

Šok z praktik ve vězení, které odhalila reportáž, nakonec vedla v roce 2013 ke schválení zákona o zákazu sterilizace v kalifornských státních věznicích.

Případy československých Romek

Případy nucené sterilizace, ať už z lékařských, ekonomických nebo rasových důvodů, lze najít v historii mnoha zemí, i když nejde o tolik desetiletí trvající cílenou strategii. Většinou k ní lékaři přistupovali v případech mentálního postižení nebo kriminální minulosti.

Pokud nebyla sterilizace vyloženě nucená, vyhrožovalo se například ženám, že jinak přijdou o státní podporu – nebo naopak zákrokem peníze získají. To je případ i Československa, kde k zákrokům docházelo u romských žen mezi lety 1970 a 1990.

Kromě otázky peněz lékaři – stejně jako ve Spojených státech – využívali momentu na porodním sále, kdy bolesti nebo akutní stres mají vliv na rozhodování.

Sterilizace jako oblíbená antikoncepce

V Indii vsadili pro změnu rovnou na metodu pozitivní motivace, byť také hodně kontroverzní. Ve druhé polovině 70. let spustila vláda, aby zmírnila nárůst populace, speciální motivační program. Kdo dobrovolně podstoupil sterilizaci, měl mát od státu nárok na půdu, dům, peníze nebo půjčku. Na základě toho operaci podstoupily tisíce mužů a ještě více žen.

I dnes je sterilizace v Indii jedním z nejčastějších způsobů antikoncepce. Deník The New York Times v článku z listopadu 2011 uvedl, že jen v letech 2002 a 2003 podstoupilo v Indii vasektomii 114 426 mužů a vaječníky si nechalo podvázat dokonce 4,6 milionu žen. 

Zdroje:
Vlastní