Zpět na články

Babiš není žádný Berlusconi, český mediální trh je ale pokřivený, říká Fiala

O mediálním vlivu Andreje Babiše, šéfa hnutí ANO a jednoho z nejbohatších lidí na území bývalého Československa, se v poslední době diskutuje snad dokonce víc, než v době, kdy kupoval mediální dům MAFRA. Svou troškou do mlýna přispěla také čtveřice šéfredaktorů, která se v pondělí sešla v brněnském klubu Semilasso. Jejich debatu moderoval předseda ODS Petr Fiala. Podle něj je český mediální trh pokřivený, ale přirovnávat Babiše k Berlusconimu je nesmysl. 

Babiš a Fiala s vánočními dárky Babiš a Fiala s vánočními dárky, zdroj: Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia

  • Nepřeceňuje se trochu v době internetu a existence řady televizních stanic vliv deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny?

Jsem přesvědčen, že mediální trh u nás je minimálně pokřivený. Média jsou důležitá pro demokracii, protože je to jakýsi veřejný prostor, ve kterém probíhá diskuse a výměna informací. Je to prostor, odkud pak se pak lidé inspirují a z čeho dál čerpají. Andrej Babiš vlastní nejen deníky Mladá fronta a Lidové noviny, má také rozhlasovou stanici a jedno z nejčtenějších internetových médií, kterým je iDnes a další.

  • Na stejné téma jsem hovořil i s místopředsedou KDU-ČSL Jiřím Miholou a podle něj vlastnictví médií politikem sice není správné, ale zároveň záleží na jednotlivém novináři….

Tak to určitě není. To, že jsem v politice a současně vlastním média, vede novináře, kteří jsou na mně existenčně závislí, k jakési apriorní opatrnosti. To znamená, že se mohou začít vyhýbat některým tématům a už nemají chuť psát otevřeně. A v demokracii to nemá být tak, že ten, kdo je v čele jednoho z nejsilnějších politických hnutí, zároveň vlastní ne nevýznamnou část mediálního trhu

  • V čem vidíte ještě další problémy spojené s vlastnictvím sdělovacích prostředků politikem?

V souvislosti s tím vidím skutečně ještě jiný problém, o kterém se příliš nemluví. Vstup Andreje Babiše do médií vedl totiž i další významné podnikatele k tomu, aby usilovali o sdělovací prostředky. Jde o jakýsi sekundární efekt, který vzniká v důsledku toho, že jednomu významnému politikovi České republiky prošlo to, že začal skupovat média. Použil jsem kdysi takový obraz, že při takové koncentraci moci by to bylo špatně, i kdyby to všechno vlastnil anděl. A Babiš rozhodně žádný anděl není.

  • Předseda hnutí ANO je někdy také srovnáván s italským expremiérem, který rovněž vlastnil média.

Toto srovnání velmi pokulhává. Silvio Berlusconi neměl v kontextu Itálie takovou koncentraci moci, jako má Babiš v Česku. Za Berlusconim stála také spousta politických a ideových proudů, které on nějakým způsobem sjednocoval, proto přirovnávání Babiše k tomuto politikovi nelze považovat za výstižná. Berlusconi byl mnohem méně nebezpečný pro demokracii v Itálii než Babiš pro českou demokracii.

  • Nakolik jsou tedy italské politické reálie odlišné od těch našich?

V Itálii fungovala poměrně silná zpětná reakce, existovaly tam jakési brzdy a italská společnost byla opatrná, což vedlo k tomu, že Berlusconi od počátku čelil výhradám a nakonec neuspěl. Připouštím zároveň, že jeden moment je možná společný. Také Berlusconi, podobně jako u nás Babiš, byl podle mého názoru do jisté míry produktem hluboké krize politického systému. Zabránit tomu, aby Babiš nemohl zneužívat moc, je společným úkol nejen politiků a politických stran, ale celé společnosti.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články