Zpět na články

Jedna z prvních českých architektek, která se prosadila mezi muži

Hana Kučerová-Záveská patřila k prvním českým architektkám. Prosadila se v době, která ženám v tomto oboru nepřála a zanechala stopy v jedné z architektonických perel Prahy. Narodila se před 115 lety, 21. března 1904.

Hana Kučerová Záveská byla jednou z prvních tuzemských architektek Hana Kučerová Záveská byla jednou z prvních tuzemských architektek, zdroj: slavnevily.cz

Zatímco první v Čechách vystudované lékařky promovaly "již" na počátku 20. století, studium architektury bylo ženám dlouho odpíráno. Zásadní roli hrály předsudky - třeba názory, že ženám chybí prostorová představivost a nadání k technickým oborům.

Změna přišla teprve po zániku monarchie. České vysoké učení technické tak začalo od roku 1920 přijímat i studentky, mýty však nezmizely. Dva roky nato zde nicméně ve svých 27 letech promovala první česká architekta-inženýrka Milada Petříková-Pavlíková, která však začala studovat ještě jako soukromá posluchačka.

O téměř dekádu mladší Hana Kučerová-Záveská absolvovala Uměleckoprůmyslovou školu v Praze, kde studovala pod vedením slavného architekta Pavla Janáka.

Začínající tvůrkyně pak zaujala návrhem interiéru moderního třípokojového bytu pro Výstavu soudobé kultury v Československu, což jí zajistilo zakázky. Spolupracovala i s družstvem Artěl, významnou institucí českého užitého umění a designu. A záhy přišla vskutku velká příležitost. 

Koncem 20. let vznikl po vzoru Stuttgartu a Brna plán na výstavu moderní architektury v Praze. Byla vyhlášena soutěž pro architekty, v roce 1932 koupil Svaz českého díla tříhektarový pozemek mezi zříceninou Baba a kostelem svatého Matěje, kde měla vyrůst kolonie funkcionalistických domů pro soukromé vlastníky.

Jediná žena mezi muži 

Tyto domy později projektovala řada slavných architektů, třeba zmíněný Pavel Janák, Ladislav Žák, Josef Gočár - a také paní Hana. Mladičká architektka uspěla v soutěži a stala se jedinou ženou, která se na výstavbě osady podílela. 

Jejími díly jsou Sukova vila, v níž bydlel stavitel Václav Suk s rodinou, a Dům Karla Ballinga.

profimedia-0315674829 Vila stavitele Václava Suka, zdroj: Profimedia.cz

Právě třípodlažní Sukova vila je největší stavbou v rámci osady. Kučerová-Záveská při jejím projektování vycházela ze zásad předního architekta evropské moderny Le Corbusiera a navrhla pro ni i interiéry a minimalistický nábytek.

V domě skladatele Karla Ballinga pak nechala zavést i na solidní poměry netypický výtah na jídlo a domácí telefon. Jsou to bohužel o jediné dva stavební projekty, které během svého života realizovala. 

Jinak se věnovala projektům interiérům a nábytku. Navrhla skládací nábytek pro slavné Barrandovské terasy, který se později vyráběl i sériově. Byla velkou propagátorkou moderní, takzvané racionální domácnosti. Ta měla uspořit čas a zlehčit práci nejen) v kuchyni prostřednictvím chytrých návrhů  i využití výdobytků techniky. Tvůrkyně ve svých projektech i článcích, neboť působila také jako publicistka, kladla též velký důraz na hygienu a bezpečí. 

Sláva moderní domácnosti 

Patřila ostatně k členkám Svazu československých hospodyň, který osvobození žen od zbytečně těžké práce houževnatě prosazoval. Fandila vymoženostem jakými bylo ústřední topení, elektrické a plynové sporáky, prakticky pojaté kuchyňské linky. Tyto vymoženosti představovaly zásadní pokrok, ať už se o domácnost staraly samy matky od rodin nebo pomocné síly. 

Stejně jako mnozí další architekti se Kučerová-Záveská ve 30. letech po úderu hospodářské krize obrátila také k sociálním otázkám v oblasti bydlení. Prosazovala názor, že moderní nábytek má být praktický, pohodlný a především cenově dostupný. Spolupracovala s podniky, které pak její návrhy vyráběly přímo v sériích. Teoreticky se zabývala i praktickými domy se sdílenou obsluhovanou kuchyní, zároveň ji však zdaleka nenadchly projekty kolektivního bydlení tak jako například Karla Teigeho.   

Domů už se nevrátila 

Haniným manželem se koncem 20. let stal Vladimír Kučera, právník působící na ministerstvu zahraničí. V roce 1937 byl jmenován československým diplomatem ve Švédsku a Hana do Stockholmu odjela s ním. Také v cizině pokračovala v práci a manželé na severu zůstali i poté, co Kučera v březnu 1939 přišel o funkci. 

Hana Kučerová-Záveská se však návratu do poválečného Československa nedožila. Onemocněla a 7. listopadu 1944 ve Stockholmu zemřela v pouhých 40 letech. 

Tagy: Švédsko Česko Praha domácí Československo druhá světová válka emancipace památky a architektura

Zdroj: rozhlas.cz, archiweb.cz, slavnevily.cz, Žena v českých zemích od středověku do 20. století, prahaneznama.cz

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články