Zpět na články

Kreml se připravoval na anexi Krymu už dva roky dopředu, ukazuje česká analýza

Česká společnosti Semantic Visions každý den sleduje obsah zhruba 24 tisíc ruských médií. „Zda existuje ruská propaganda? To je jako byste se mne ptal, proč venku svítí slunce,“ reaguje ředitel František Vrabel, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

Ilustrační snímek Ilustrační snímek, zdroj: ythedarkdays on Foter.com / CC BY-NC

"Z naší práce jasně vyplývá, že ruská propaganda existuje, že působí směrem dovnitř i navenek a je velmi intenzivní," říká v druhé části rozhovoru pro HlídacíPes.org.

Příkladem je podle něj mediální pokrytí sestřelení letadla MH 17 nad Ukrajinou i mediální příprava, která předcházela vstupu ruských sil na Krym. "Lze zpětně vysledovat to, jak se měnil obsah sledovaných médií a narůstala dezinformační mašinérie," konstatuje Vrabel.

  • Z čeho byla – zpětně vzato – ta příprava na anexi Krymu poznat?

My v obrovském měřítku stahujeme internetový obsah, pracujeme v deseti největších světových jazycích, samozřejmě i v ruštině. Stahujeme vše, co má charakter zpráv, a tak jsme schopni zpětně vyhledat i v reálném čase detekovat změny trendů. Takže víme, jak ruská média referovala o Ukrajině jako celku, včetně vlády, prezidenta, regionů, ukrajinského průmyslu a podobně. Sledujeme, jaký emoční náboj je s tím spojen.

V tomto případě byl naprosto jednoznačný trend, že někdy od poloviny roku 2012 se relativně pozitivní sentiment v ruských médiích o Ukrajině najednou začal lámat a pronikavě narostl ten negativní. I z dalších příkladů, jako už zmíněné sestřelení MH 17, víme, že ruská mediální sféra se chová téměř jako jeden muž. Naše interpretace je, že to není náhoda a že je to řízeno podle plánu. Koneckonců ruští vojenští představitelé se netají tím, že princip hybridní informační války existuje a toto do něj přesně zapadá.

  • Co jste zjistili u sestřelení letadla MH 17?

U MH 17 jsme porovnali to, jak ruská média referovala o tomto případu, s tím, jak byl pokrytý teroristický útok a pád letadla ruské společnosti Metrojet v roce 2015 na Sinaji. Dalo by se čekat, že tyto obě mimořádně tragické události budou mít v mediálním prostoru podobnou stopu. Tedy, že bude podobný poměr mezi globálními anglicky psanými články a těmi ruskými a že budou mít podobný vzor v čase. Tak to ale vůbec nebylo.

V případě tragédie Metrojetu byl vzorec vývoje počtu zpráv v globálních médií v podstatě stejný jako v ruských a mělo to obvyklou proporci. Jenže v případě MH 17 to bylo naprosto disproporční, dramaticky v neprospěch ruských článků. Rusové se téma snažili téma co nejvíce utlumit a naprosto odlišný byl i vzorec průběhu, jak o tom média informovala. Je to zjevný důkaz toho, nakolik je ruská mediální scéna pod kontrolou Kremlu.

  • Podobné analýzy děláte na zakázku nebo je to z vlastního zájmu?

Tyto analýzy směřující k odkrývání nepřátelské ruské propagandy děláme čistě z naší vůle. Koneckonců sám si pamatuji, jak jezdily ruské tanky po Brně, kde jsem tehdy žil, a jak to bylo vydáváno za bratrskou pomoc. 

  • V čem je trik dezinformace a propagandy, jak se jeví v obsahové analýze? V cíleně volených slovech, v nějakém stále se opakujícím výkladu události?

Rozlišil bych propagandu a dezinformace. Dezinformace jsou v principu krátkodobé, jednorázové. Jsou buď součástí nějakého většího plánu nebo jsou víceméně náhodné. U propagandy bych podtrhl, že propaganda není jen na straně Ruska, ale i na straně naší nebo NATO či USA. To je jistě pravda, ale je třeba rozlišovat mezi propagandou jako takovou a nepřátelskou propagandou. Ta nepřátelská je postavena na lži a její cíl je narušení demokratických principů a rozpad společenství.

Je to dáno i tím, že Rusko není schopné Západu konkurovat v oblasti průmyslového, ekonomického a kulturního rozvoje. A došli k názoru, že jeden ze způsobů, jak tu rozšiřující se mezeru zmenšit, je narušit soudržnost západní společnosti, vnést do ní zmatek a nasměřovat ji do podobného chaosu jako v současném Rusku.

  • Vy sledujete i to, jak se v ruských médiích nakládá s výroky a citacemi vybraných evropských lídrů. Jak je důležitost u některých nadsazována, u jiných naopak potlačována. Jakou roli v tom hraje Česká republika a Miloš Zeman?

Bohužel v tom hraje významnou roli. Rusové v propagandě vůči svému obyvatelstvu ukazují nejednotu Evropské unie. Důležitost západních politiků se selektivně odvíjí podle toho, jak blízko mají k ruskému prezidentovi Putinovi. Třeba Angela Merkelová je vykreslována jako skutečný protihráč, ale představitelé Evropské komise jako je komisařka Mogheriniová jsou zcela upozaděni.

To by celkem odpovídalo skutečnosti. Když ale podobnou optiku aplikujeme na českého prezidenta, vidíme velmi nestandardní obraz. Postoje České republiky jsou vykreslovány podle pohledu Miloše Zemana na svět bez ohledu na oficiální zahraniční politiku Česka.

  • Jaké jsou indicie propagandy?

Klíčový narativ je, že neexistuje žádná pravda, že pravd je celá řada. Pokud bychom toto připustili, je to velmi nebezpečné. Když nemáme pravdu, je vše dovoleno. Další důležitý výklad je dekadentní Západ, rozpad západních hodnot, třeba ve spojitosti s komunitou LGBT. A naopak to, že se ruský prezident zasazuje za konzervativní křesťanské hodnoty, jež jsou základem západní civilizace.

Často je přítomno zvýrazňování fašismu směrem k ukrajinské vládě a vůči Německu a jeho čelným představitelům. Stabilně se objevuje i zesměšňování čelných představitelů Západu, v poslední době například Donalda Trumpa. Tyhle narativy my umíme sémanticky vnímat nejen zpětně, ale i v reálném čase.

  • Hraje roli při vaší analýze i původ informací, autoři?

To je další indicie – poznáme, zda původně pochází z hlavních zdrojů propagandistické mašinerie, modelově z Russia Today nebo Sputnik. Denně zpracujeme po světě milion článků, porovnáváme je v databázi, umíme je třídit podle podobnosti a umíme se dobrat toho, kde ta informace započala.

Podobně sledujeme, zda jsou autory lidé, kteří jsou již v této oblasti proslaveni – pokud se podepíšou. Další indicie je, zda se volí expresivní jazyk, pozitivní směrem k Rusku, negativní vůči oponentům. Důležité je i to, jak je článek formulován. Často se neuvádí konkrétní zdroje, ale dovolává se nějaké neexistující či obecné autority.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky 

 

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články