Zpět na články

Morbidní krása bizarních filmových plakátů

Krvavé, groteskní, hodně barevné a mnohdy nepříliš věrné předloze. Takové jsou ghanské ručně malované filmové plakáty, svérázný druh umění, které se zrodil v 80. letech a díky své čarovné bizarnosti okouzluje lidi všude po světě.

Ghanské filmové plakáty rozhodně nejsou jen povrchní zábavou pro internetové milovníky bizáru Ghanské filmové plakáty rozhodně nejsou jen povrchní zábavou pro internetové milovníky bizáru, zdroj: Profimedia.cz

V tomto zvláštním kultu najdeme zpracované všechno možné. Od osmdesátkových hollywoodských akčních jízd s namakanými týpky, jako je Arnold Schwarzenegger a Sylvester Stallone, přes legendární hongkongské kung-fu filmy a indický Bollywood, až po místní africkou filmovou produkci, především pak z (v Evropě nepříliš známého) Nollywoodu, tedy nigerijské kinematografie, z níž létají filmy jak na běžícím páse.

Celá galerie

Kdo si myslel, že nic nemůže kýčovitostí překonat oficiální filmové plakáty béčkových a déčkových akčňáků z druhé poloviny 20. století, které vznikaly v Evropě a USA, ten se opravdu šeredně mýlí. Ty vedle svých ghanských bratříčků vypadají asi tak nevinně jako bible vedle kamasutry. Ghanské plakáty často obsahují fůru krve, vyhřezlých vnitřností, groteskních zbraní, postav a příšer.

V posledních letech se ghanské filmové plakáty staly velmi populárními především v prostředí internetu. Sociálními sítěmi tak kolují nejrůznější kousky, které vždy dokážou milovníkům pořádného bizáru vykouzlit úsměv na rtech. Rovněž je například na facebooku k nalezení řada stránek a galerií, kde jsou k vidění desítky kusů této koncentrované podívané pro otrlé lidi s hodně černým smyslem pro humor.

V případě ghanských plakátů se ale rozhodně nejedná pouze o povrchní internetovou zábavu. Tato díla jsou mnohdy obdivována i v uměleckých kruzích a mezi sběrateli. Plakáty jsou totiž velmi zajímavou kombinací naivního umění, světové popkultury a africké tradice a folkloru. Existují tak i galerie zaměřené primárně právě na kulturu ghanských filmových plakátů. Tou nejznámější je Deadly Prey Gallery v Chicagu, která vlastní přes sedm stovek originálních děl a nese název podle - v Ghaně velmi oblíbeného - amerického filmu Smrtelná kořist.

Sbírky některých nadšenců pak rovněž kolují po světě na výstavách. Před devíti lety například ghanské plakáty mnichovského sběratele Wolfganga Stäblera zavítaly i do Moravského zemského muzea v Brně pod poetickým názvem "Ďábel, smrt a Schwarzenegger". O ghanském plakátovém umění vyšla v angličtině i dvojice knih Extreme Canvas: Hand-Painted Movie Posters from Ghana a Extreme Canvas 2: The Golden Age of Hand-Painted Movie Posters from Ghana.

Hlavně ať to zaujme!

Ručně malované filmové plakáty se v Ghaně objevily ve druhé polovině 80. let, když se do země postupně dostávaly videopřehrávače a zahraniční filmy, kolem nichž vznikl velký zábavní průmysl s videokluby a pojízdnými kiny. Po Ghaně tak začala ve velkém kočovat auta vybavená televizí, VHS přehrávačem, kazetami a zdrojem elektřiny - pro místa na venkově, kam ještě nezavedli proud.

Tisk byl v té době ještě drahá a nepříliš dostupná záležitost, a tak provozovatelé mobilních kin začali kvůli reklamě najímat místní pouliční umělce, kteří dříve malovali především reklamní plakáty pro obchody a podobně. První ghanské filmové plakáty tak byly na světě.

Účelem bylo pochopitelně co nejvíce zaujmout a nalákat diváky do videoklubů. Plakáty tak byly od počátku pořádně barevné a šokující, a to i za cenu toho, že se na nich objeví něco, co ve filmu vůbec není. Navíc díla často vznikala, aniž by autor film viděl. K dispozici měl většinou jen obrázky na přebalu videokazety.

profimedia-0212879245

Existuje tak slušná řada plakátů k u nás dobře známým filmům, která je díky tomu, že ukazuje naprosto smyšlené scény, pořádně úsměvná. Například ghanský plakát k legendárnímu Predátorovi se Schwarzeneggerem zobrazuje monstrum unášející úplně nahou ženu. Ghanská upoutávka ke komedii Mrs. Doubtfire - Táta v sukni zase zachycuje Robina Williamse, jak propichuje člověku hlavu koštětem skrz naskrz a kolem cáká krev.

U některých plakátů může mít pak člověk dokonce pocit, že autor neviděl ani zmíněný přebal VHS a zadavatel mu pouze řekl název a zevrubně mu popsal, o čem snímek je. Takto působí například ghanský plakát k Jurskému parku, kde stojí podivně baňatý dinosaurus a vedle něj je člověk, který vypadá, jako by hrál golf.

Od laciné reklamy k umění

Ghanské poutače se tradičně malují převážně na staré sešité pytle od mouky. Na některých kouscích tak dokonce prosvítají i původní nápisy a údaje o hmotnosti. Řada děl je navíc anonymních, podle odhadů během zlaté éry ghanských mobilních kin v 80. a 90. letech působilo na poli filmových plakátů více než pětasedmdesát kreslířů. Někteří jsou stále aktivní a mezi sběrateli dobře známí, jen situace kolem plakátů už je poněkud jiná.

Během nultých let v Ghaně opadl zájem o mobilní kina a videokluby, rovněž tisk se stal dostupnějším a levnějším. To ale ulítlé ghanské plakáty nezastavilo, jejich groteskního kouzla si totiž stačil všimnout svět, a ten o ně projevil zájem. Ti, kteří u tvorby filmových plakátů zůstali, je tak přestali tvořit jako reklamní poutače, ale přímo jako zboží určené k prodeji nadšencům, případně ve stejném stylu kreslí i na zakázku záměrně šílené a parodické výjevy.

Ač se pochopitelně nejedná o dnes tak ceněné kousky, jakými jsou skutečně původní plakáty, které vznikly v 80. a 90. letech a kočovaly společně s pojízdnými kiny Ghanou. Některé nové, ručně malované plakáty se tak dají na internetu sehnat v přepočtu průměrně za šest tisíc korun.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články