Zpět na články

Nejen Koněv, v zájmu dnešního Ruska je i mnichovská dohoda. Historie slouží k moderní propagandě

Den po 81. výročí podpisu mnichovské dohody skončila v Praze poměrně nenápadná výstava s názvem "Rozbití Československa 1938–1939: Nově zpřístupněné dokumenty ruských archivů". I když šlo vlastně jen o deset oboustranných panelů bez invence vystavených ve školní třídě Metropolitní univerzity v pražských Strašnicích, pozornost si výstava zaslouží. Ukazuje, jak současné Rusko a ruská propaganda důsledně pracuje s historickými tématy, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Konference v Mnichově Konference v Mnichově, zdroj: Profimedia.cz

Vstupní hala Metropolitní univerzity v Praze zeje koncem září prázdnotou. Muž na recepci je ale samá ochota, předává vstupenku na výstavu (zdarma) i stručný katalog. "Moc lidí sem nechodí, ale bylo tu pár školních tříd," odpovídá na dotaz, jaký byl o měsíc trvající výstavu zájem.

Na tom, že si "lidé z ulice" cestu na výstavu příliš nenašli, není nic zvláštního. Neměla prakticky žádnou propagaci, přesto se jí dostalo pozornosti z nejvyšších míst, zejména těch ruských. Na vernisáž i na následující komorní "vědeckou konferenci Sovětský svaz a Mnichov 1938" přijelo hned několik ruských historiků.

Akce zapadá do celkového obrazu toho, jak Kreml pojímá novodobou historii a využívá ji pro své zájmy.

Tajemství ruských archivů

"Vystoupili zde přední čeští a zahraniční historici, specializující se na danou problematiku. Zaměřili se na zkoumání okolností samotné mnichovské dohody a na možnosti pomoci Sovětského svazu Československu," popisuje akci na svých stránkách Metropolitní univerzita.

V diskusních příspěvcích českých a ruských historiků byl zjevný důraz na krizi a zradu Západu a naopak na diplomatickou i přislíbenou vojenskou pomoc stalinského Ruska. Ta ovšem nikdy nepřišla, mimo jiné proto, že byla smluvně podmíněna tím, že na pomoc Československu přijde Francie.

img_1228-e1569942095105

"Otázka, zda Sovětský svaz byl připraven pomoci Československu v kritických měsících podzimu roku 1938 (…), stále i po více jak 80 letech vyvolává spory v řadách historiků u nás i v zahraničí. Ty narážely na zásadní problém: omezený přístup k archivním pramenům sovětské provenience v ruských archivech," stojí hned na úvodním panelu výstavy.

I když jako partneři akce vystupují Metropolitní univerzita a také Historický ústav Akademie věd ČR, výstavu na klíč připravily výhradně ruské instituce: Federální archivní agentura, Státní archiv Ruské federace, Ruský státní vojenský archiv, Historicko-dokumentární odbor ruského Ministerstva zahraničí a Ruská historická společnost.

Při popisu vystavených fotokopií dokumentů opakovaně na výstavě zaznívá slovo "unikátní". Je zde sice například fotografie originálu sovětské odpovědi na žádost prezidenta Beneše o pomoc Československu ze září 1938 podepsané J. V. Stalinem, jinak ale panely nabízejí spíše běžná (byť původně šifrovaná) diplomatická hlášení z velvyslanectví v Německu či ve Francii a Československu do Moskvy, hlášení o anšlusu Rakouska, či třeba "návrh V. P. Potěmkina J. V. Stalinovi dovolit přednést na Shromáždění Společnosti národů projev týkající se stanoviska SSSR k československé otázce".

Chybí i širší kontext, či doplnění informací a odpovědi na otázky, jež by návštěvníka měly napadnout – například u dokumentu "záznam rozhovoru s československým vojenským přidělencem v Moskvě O. Farským o snížení stavu československé armády a ochotě propouštěných důstojníků sloužit v Rudé armádě". Československé vojáky, kteří odešli nejprve do Polska a poté se ocitli v sovětském zajetí, ve skutečnosti čekaly tři roky nejistoty v sovětských internačních táborech. O tom se výstava nezmiňuje.

Motiv mnichovské zrady

S despektem o akci mluví i někteří čeští historici. Nechtějí prý ale ruskou stranu zbytečně provokovat, zůstaňme tedy u parafráze jejich vyjádření: jde o výsledek ruského návrhu předneseného na prvním česko-ruském fóru; archivy, o něž by česká strana měla zájem, ale zůstávají stále pevně zamčené, na výstavě ukazují jen to, co se jim hodí, a ještě se tváří, jak ochotně své archivy otevírají.

Z fotografického doprovodu výstavy je patrný důraz na téma zrady Západu: fotografie zahraničních státníků jako byl Daladier a Chamberlain s Adolfem Hitlerem, faksimile dokumentů a fotografie z podpisu britsko-německého paktu o neútočení z 30. 9. 1938 či záznamy z návštěvy ministra zahraničí Německa J. von Ribbentropa v Paříží a podpis francouzsko-německé deklarace o neútočení z 6.12. 1938. O paktu Ribbentrop – Molotov a rozdělení Polska se výstava taktéž nijak nezmiňuje.

I když výstava na půdě Metropolitní univerzity již skončila, je pravděpodobné, že se objeví na dalších místech Česka. Podobná výstava již dříve putovala po Slovensku.

Jak už dříve popsal HlídacíPes.org, právě téma Mnichova je podle bezpečnostních expertů jedním z významných motivů, s nímž v Česku a na Slovensku pracuje a do budoucna nadále hodlá pracovat ruská propaganda. Především s ohledem na rozklížení vazeb na Evropskou unii a její klíčové země – Německo a Francii.

"Jsou to vlivové akce, metody takzvané soft power. Mnichov se jako téma z historie hodí k současnému rozklížení vazeb ze Západem, hodně se to snaží Rusové akcentovat," říká zástupce zpravodajské komunity, který si přeje zůstat v anonymitě.

Téma mnichovské dohody zároveň ideálně splňuje parametry fungující propagandy – na reálnou historickou událost naroubovat aktuální souvislosti, a dodat tak váhu skutečnému podprahovému sdělení; že Západ (opět) zradí, a oporu je třeba hledat v Rusku.

Poměrně nedoceňovaný problém

Mnichovskou dohodu například vloni na Mnichovské bezpečnostní konferenci připomněl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj byla důvodem ústupků Hitlerovi v Mnichově v roce 1938 snaha zastavit vliv Ruska v Evropě a dnešní Evropa se podle jeho soudu nepoučila, když se opět tak vymezuje proti Rusku.

V polovině loňského září se v Ruském středisku vědy a kultury v Praze konala i mezinárodní vědecká konference "SSSR a Československo ve XX. století: hlavní události a výzvy epochy", s důrazem právě na Mnichov 1938.

V Praze pak vloni pokřtil svou knihu "Mnichov. Benešovo proroctví" ruský autor Svjatoslav Rybas. Knihu propagoval nejen v Česku, ale i na Slovensku; vloni v červnu například na debatě v Bratislavě za účasti ruského velvyslance na Slovensku Alexeje Fedotova (ten mimochodem region dobře zná, v letech 2004 – 2010 byl velvyslancem v České republice).

"Toto téma je podle nás stále aktuální a zajímavé jak pro historiky, tak pro běžné občany a mládež," prohlásil Fedotov.

Na konci loňského roku vzbudila v Česku pozornost veřejnosti pasáž výroční zprávy BIS o tom, že  "moderní dějiny prezentované ve školách jsou de facto sovětskou verzí moderních dějin".

"Je to poměrně často nedoceňovaný problém. České školství se v oblasti historie za posledních několik dekád de facto nezměnilo a stále se klade důraz na hlubokou minulost, oslavu významu husitských válek a vzedmutí slovanské otázky v době národního obrození a podobně," komentoval to pro HlídacíPes.org mluvčí BIS Ladislav Šticha.

Kritika BIS spíše než na stav tuzemského školství mířila právě na to, že mezi méně informovaným publikem se mnohem lépe daří propagandě.

"U takto nastavených lidí je mnohem snazší indoktrinace myšlenek o slovanské vzájemnosti, Rusku jako věčném příteli, o údajné možnosti pomoci v roce 1938 a tak dále," říká Šticha.

Naplnění ruského záměru

V oblasti historie jsou otevřeně aktivní i ruské tajné služby. Kupříkladu Nadace na podporu veřejné diplomacie A. M. Gorčakova je "blízká ruské rozvědce", jak mimo záznam potvrzují zdroje z české BIS.

Právě zmíněná nadace se podle původních – nenaplněných – představ ruské strany měla podílet na pořádání loňského Česko-ruského diskusního fóra, kde téma historie dominovalo.

Rektor moskevské univerzity MGIMO Anatolij Torkunov také doporučoval českým historikům spolupráci s Fondem Istorija Otěčestva. Ten vede současný šéf ruské vnější rozvědky Sergej Naryškin.

Na Česko-ruském fóru také opakovaně zazněl návrh ruské delegace na společný projekt – přeložit ruskou výstavu a webovou prezentaci věnovanou mnichovské dohodě s tím, že "vzhledem k současné situaci v Evropě se jedná opět o aktuální téma". Výstava, která byla k vidění na Metropolitní univerzitě, je zjevně naplněním tohoto záměru.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články