"Takže to všechno nakonec zaplatí čeští daňoví poplatníci?" ptá se v dokumentu redaktorka eurokomisaře Günthera Öttingera.

Na mysli má dotace pro Babišův holding Agrofert, kterému loni v prosinci Evropská komise kvůli střetu zájmů českého premiéra stopla vyplácení dotací. Ty ovšem na národní úrovni Česko Agrofertu dál vyplácí, pouze je neposílá do Bruselu k proplacení.

"To se může stát. My nejsme dozor ministerstev členských států EU," odpovídá Öttinger, pod kterého spadá i evropský úřad pro boj proti podvodům OLAF. Ten vyšetřoval i Babišovu kauzu Čapí hnízdo a dospěl k závěru, že v případu existuje podezření na dotační podvod.

Přelet nad Čapím hnízdem 

Dokument věnuje Babišovi svou úvodní část, zhruba šest minut – nejméně ze všech tří kontroverzních politiků. Na záběrech je vidět i to, jak novinářky pracují s publikací HlídacíPes.org "Babiš. Vůdce pro 21. století" a s unikátní pavučinou premiérova byznysu, která byla součástí knihy.

Film shrnuje většinou fakta, která jsou v Česku známá. Že je premiér uveden ve slovenském registru partnerů veřejného sektoru jako konečný uživatel výhod holdingu Agrofert, i když ho formálně převedl do svěřenských fondů. Nebo že dotace EU určené původně malým a středním firmám (HlídacíPes.org to popsal ZDE) ve skutečnosti čerpají ty velké – včetně Babišových.

Dokument ZDF zároveň přichází v citlivou dobu, už za několik týdnů budou volby do Evropského parlamentu.

Z českého pohledu je ovšem ještě důležitější fakt, že ještě před volbami by výše zmíněný eurokomisař Öttinger mohl zveřejnit dílčí výsledky auditu, který Evropská komise v Česku letos kvůli dotacím pro Agrofert provedla.

"Evropské dotace v některých zemích podporují oslabování demokracie," říká v německém dokumentu šéfka rozpočtového výboru europarlamentu Ingeborg Grässleová.

Ti, kdo si Evropskou unii představují jako "bílého rytíře, který z Bruselu vyráží zachránit jednotlivé státy", se podle ní pletou. Unie spoléhá na to, že její členské země jednají zodpovědně. Všechny tři příklady z dokumentu od Prahy po Bukurešť ale ukazují přesný opak.

Potřebujeme evropskou FBI 

ZDF se pokusila všechny tři lídry, Babiše, Orbána i Dragneu, se svými zjištěními konfrontovat. Na oficiální žádost o rozhovor nikdo z nich neodpověděl. Babiše s Orbánem nakonec novináři oslovili alespoň na tiskových konferencích – aniž by ale dostali konkrétní odpověď.

Dragnea při konfrontaci v rumunském parlamentu mlčel a nakonec jen utrousil, že neumí anglicky.

Němečtí diváci můžou v dokumentu jako příklad Babišových firem sledovat letecké záběry holdingových pekáren Penam, drůbežáren ve Vodňanech nebo masokombinátu v Kostelci u Jihlavy. Pak už se kamera přesouvá do Maďarska.

I v rodině premiéra Viktora Orbána evropský úřad OLAF našel "vážné nesrovnalosti" v čerpání unijních dotací. Týkalo se to takzvané kauzy "Elios", podle stejnojmenné firmy Orbánova zetě Istvána Tiborcze. Ta v Maďarsku modernizovala veřejné osvětlení – za peníze EU.

Zakázky ale pomáhal na straně obcí připravit další ze spolupracovníků Orbánova zetě, který s ním v tu dobu firmu Elios spoluvlastnil. Existuje tak podezření, že je mohl Eliosu "šít na míru".

Jak připomíná i dokument ZDF, evropský úřad OLAF poslal do Maďarska zprávu nabitou důkazy o možném podvodu a bylo na maďarských úřadech, aby věc prošetřily. To se ale nestalo:

"Nepřišla policie ani státní zastupitelství, nikdo tu nevyšetřoval, nechtěli vyšetřovat," potvrzuje na kameru starosta provinčního maďarského města Hódmezővásárhely u hranic s Rumunskem, kde předchozí vedení radnice také postavilo nové veřejné osvětlení za evropské peníze.

"Takže je Evropská unie vlastně bezmocná?" ptá se redaktorka. "Ano," odpovídá starosta s tím, že by EU potřebovala k prosazování zákonnosti něco tak efektivního, jako je americká FBI.

Kromě kauzy Elios dokument ZDF připomíná i relativně známý příběh Orbánova starého přítele Lörincze Meszárose, starosty vesnice Felcsút, kde Orbán vyrůstal.

Do obce přiteklo pod vládou místního rodáka tolik peněz, že to zdaleka neodpovídá její velikosti a významu. Ve Felcsútu vznikl honosný fotbalový stadion a třeba i úzkokolejná železnice pro turisty podpořená též z unijních peněz. Na otázku ZDF, kolik turistů vláčkem v opuštěné krajině jezdí, maďarský zaměstnanec dráhy jen zavrtí hlavou: "Nesmím odpovídat."

Odklánět umějí i v Rumunsku 

Poslední třetina filmu se věnuje Rumunsku a korupci kolem šéfa tamních vládních socialistů.

Liviu Dragnea se sice nestal premiérem kvůli tomu že byl v roce 2016 podmínečně odsouzen za volební podvody a podplácení a ještě začátkem dubna proti němu stále běžel jiný soudní proces kvůli zneužití pravomoci. Přesto je Dragnea považován za toho, kdo v Rumunsku tahá za nitky.

Podle ZDF zbohatl i na tom, že kdysi, ještě coby regionální politický boss v chudé jihorumunské oblasti Teleorman, profitoval z unijních dotací na výstavbu nových silnic. Dragnea přihrával zakázky jedné konkrétní firmě a ta jemu zase provizi.

Dragnea se podle německých investigativců například postaral i o to, aby dotace z EU určené původně na jeden rumunský sirotčinec "byly odkloněny" k Dragneovým známým a straně.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky