Dnes je pátek 26. dubna 2024., Svátek má Oto
Počasí dnes 0°C Polojasno

V Německu jsou statisíce migrantů, o kterých nikdo neví

V Německu jsou statisíce migrantů, o kterých nikdo neví
Protest Afghánských migrantů proti deportacím z Německa | zdroj: Profimedia

Budeš Hans. Němci jsou pořádnější, říká v pohádce Tři veteráni vojenský vysloužilec Pankrác kočímu. Klišé o německé pořádnosti a důkladnosti ale bere pomalu v mnoha ohledech zasvé, v neposlední řadě i pokud jde o přehled o tom, kdo se po spolkové republice potlouká. Odhaduje se, že tu může být až půl milionu migrantů, o nichž stát nemá ani páru. Této enormní ztrátě kontroly nad migrací přihlíží se založenýma rukama.

Na zdánlivě jednoduchou otázku, kolik žije v Německu přistěhovalců, nikdo nezná odpověď. Nejnovější údaje spolkového statistického úřadu uvádějí, že ze 158 tisíc odmítnutých žadatelů o azyl, kteří jsou povinni zemi opustit, se oficiálně ztratilo 30 tisíc lidí. Skutečný počet migrantů, kteří beze stopy zmizeli, bude ale mnohem vyšší. Domů jich spořádaně odjelo zřejmě jen pár – nikdo to neví.

Podle odhadů vycházejících z policejních údajů o zadržených nelegálních migrantech by se bez vědomí úřadů mohlo po Německu pohybovat 200 tisíc až půl milionu lidí. Mezi nimi jsou nejen odmítnutí žadatelé o azyl, kteří se nemají k odjezdu, ale i ti, kteří se během azylového řízení prostě už jednoho krásného dne neozvali. Navíc v Německu zřejmě zůstala i spousta turistů, kteří tu pracují načerno, bydlí u kamarádů a chodí anonymně k dobrovolným lékařům. A úřady nemají přehled ani o těch nelegálních migrantech, které navzdory nekontrolovaným hranicím policie s trochou štěstí vyhmátla. Pokud totiž nahlásí alespoň nějakou adresu pobytu, zpravidla bývají propuštěni na svobodu.

Kdo hledá v Německu útočiště?

Počet těch, kdo v Německu hledali ochranu. se během dvou let více než zdvojnásobil. Koncem loňského roku jich bylo registrováno 1,6 milionu, což je o 851 tisíc více než koncem roku 2014 a nárůst o 113 procent. Tito lidé tvoří 16 procent veškerého zahraničního obyvatelstva v Německu. Zhruba polovina z nich pochází ze tří zemí: ze Sýrie (455 tisíc), Afghánistánu (191 tisíc) a Iráku (159 tisíc).

Jsou sem zahrnuti cizinci, kteří se v Německu zdržují z humanitárních důvodů, jsou v azylovém řízení, mají status uprchlíka na základě Ženevské konvence, případně jde o odmítnuté žadatelé o azyl, kteří ale dosud Německo neopustili. Není sem naopak započítáno 392 tisíc cizinců, u nichž nelze určit, zda hledají v zemi ochranu či nikoliv.

Kvůli beznadějnému přetížení soudů se řízení o deportaci odmítnutých azylantů nekonečně protahuje – mimo jiné i kvůli četným odvoláním a žalobám. Počet azylových řízení se během jednoho roku zvýšil pětkrát. K letošnímu 30. červnu evidovaly soudy 320 tisíc těchto řízení, zatímco loni jich touto dobou bylo 69 tisíc.

Stát měří dvojím metrem

Pokud bychom chtěli situaci posuzovat přísně, museli bychom ji označit za obrovskou ztrátu kontroly, možná dokonce za selhání státu. Paradoxní je, že miliony Němců dostávají od úřednictva pořádně za uši, když prošvihnou termín přiznání daně, když si zapomenou prodloužit pas, když ignorují pokutu za špatné parkování nebo nezaplatí televizní poplatky. U těchto lidí nezná stát sebemenší slitování. Spousta jich proto nevěří svým očím, když vidí, že u migrantů dokáže být stát mnohem shovívavější - ať už u legálních, nebo i u těch nelegálních.

Na jedné straně lze tento dvojí metr vzít prostě jen na vědomí jako novoněmecký folklór. Ale na druhé straně si lze rovněž položit otázku, když už konečně začne stát prosazovat své vlastní zákony, píše německý deník Die Welt. 

Zdroje:
Die Welt