Zpět na články

Za epidemie mohou Číňani? To už tady bylo

Není to poprvé, kdy Číňané musí čelit obvinění, že všemožné epidemie jdou na jejich triko. Své si vytrpěli už před více než 120 lety – a po svém se s tím také vypořádali.

Čínská čtvrť v San Franciscu kolem roku 1900 Čínská čtvrť v San Franciscu kolem roku 1900, zdroj: Profimedia.cz

Třebaže čínské čtvrti v amerických městech nehlásí nijak nepoměrně vysoká čísla lidí nakažených koronavirem, tamní obchody a restaurace se tu vyprázdnily mnohem dříve, než vůbec bylo vydáno nařízení, že mají lidé zůstat doma. Strach z Číňanů přiživuje i Donald Trump (a není sám), který COVID-19 označuje "čínský virus", což je podle některých komentářů rasistické a ve výsledku kontraproduktivní.

Ponechme stranou, do jaké míry s tím lze či nelze souhlasit. Podobnost se situaci v San Franciscu na přelomu 19. a 20. století je však až zarážející.

Čínská čtvrť - doupě neřesti a nemocí

Čínská čtvrť (nebo chcete-li Chinatown) v San Franciscu je v Severní Americe nejstarší a zřejmě i největší čínskou komunitou mimo Asii. První čínští imigranti přitom dorazili do Kalifornie v bouřlivé době. Ekonomické obavy Američanů, že je čínští dělníci připraví o místa, vedly ke xenofobní politice, jež měla imigraci zastavit. V roce 1882 byl například přijat Zákon o vyloučení Číňanů (Chinese Exclusion Act), podle něhož asijští imigranti nejsou schopni asimilace, a nemají tudíž nárok na americké občanství.

Od šedesátých let 19. století až do začátku 20. století navíc zachvátilo oblast kolem Sanfranciského zálivu, a především právě tamní Čínskou čtvrť, několik vln epidemií – od neštovic po choleru.

Místní zdravotní orgány měly jen minimální ponětí o tom, jak se nemoci šíří, a tak to prostě hodily na Číňany, přesněji řečeno na životní podmínky v Čínské čtvrti a tamní semeniště hříchu plné nevěstinců. Lékaři například obviňovali čínské prostitutky, že mají na svědomí 90 procent případů syfilidy ve městě.

Fakt je, že v době zlaté horečky přijížděli za vidinou zisku do města hlavně muži, takže v polovině 19. století tvořily ženy v San Franciscu necelou desetinu obyvatelstva. Čínští gangsteři tedy viděli v hromadném zakládání nevěstinců tučný zisk – a nemýlili se.

Sanfranciské zdravotní orgány v roce 1885 prohlásily Čínskou čtvrť za sociální, morální a politické prokletí a přijaly drastická karanténní opatření, v jehož rámci se tu mimo jiné zbourala řada budov. I veřejní činitelé označovali místní Číňany za původce nemocí a odepírali jim zdravotní péči. Odmítali financovat běžné služby v Čínské čtvrti a v obecních nemocnicích výrazně zvedli čínským pacientům ceny za léčbu. Důsledkem toho bylo, že koncem 19. století činil podíl čínských pacientů v nemocnicích pouhou jednu desetinu procenta.

Vlastní nemocnice kombinují západní a tradiční čínskou medicínu

Nemoci jako cholera tedy Číňané léčili většinou jen pomocí tradiční čínské medicíny nebo v provizorních klinikách, které financovaly čínské dobročinné organizace. Situace byla neúnosná, čínské diaspoře tedy nezbylo než vzít věc do vlastních rukou. Vlivní obchodníci ze společnosti Six Companies (reprezentující šest nejsilnějších čínských spolků v USA) se rozhodli postavit si vlastní čínskou nemocnici.

V roce 1900, kdy San Francisco zasáhla morová rána (mimochodem první v Severní Americe), už fungovalo první zdravotnické zařízení pro Číňany ve Spojených státech - Tung Wah. O čtvrt století později se z něj stala Čínská nemocnice (Chinese Hospital), která má dnes kolem Sanfranciského zálivu několik poboček.

Tung Wah bylo unikátní v tom, že ve snaze vyjít vstříc pacientům a překonat jejich nedůvěru využívalo jak tradiční čínskou medicínu, tak i tu západní. Pracovali tu také bělošští lékaři. Navzdory tomu měli místní Číňané o novém zařízení pochybnosti a chápali ho až jako poslední instanci zdravotní péče. Čili jinými slovy jako místo, kam se chodí umírat. Proto výsledky nemocnice byly přinejmenším zpočátku spíše rozpačité.

Vznik nemocnice měl kromě zdravotního především symbolický význam. V té době se ve Spojených státech totiž nahlíželo na čínské imigranty jako na někoho, kdo se v zemi beztak dlouho nezdrží a brzy potáhne "o dům dál". Postavením vlastní nemocnice poslali Číňané Spojeným státům jednoznačný vzkaz: Považujeme se za Američany a rádi bychom v této zemi zůstali. Vaše obvinění jsou nespravedlivá, nemáme nejmenší zájem na tom, abychom tu šířili nemoci. A když nám nepomůžete vy, uděláme alespoň to, co je v našich silách.

Dnes již v USA funguje několik čínských nemocnic, ta v San Franciscu ale stále zůstává svého druhu jedinečná.

diskuze: 0 příspěvků, nových

Zpět na články